Stephenovy oči za brýlemi potemněly.

Upřel zrak na Maxe a snažil se z jeho výrazu vyčíst, co si myslí.

„Ona tu není?“ zeptal se Max, rty se mu sotva pohnuly a jeho tón byl stejně klidný jako vždy.

Stephen se už chystal vymyslet si nějakou výmluvu, ale pak si vzpomněl na všechny ty nedávné náhody. Po chvíli přemýšlení řekl: „Je tady, ale momentálně odpočívá. Dojdu pro ni.“

Max řekl: „Omlouvám se, ž