Max ztratil řeč.

‚Myslí to vážně? Tak dětinské,‘ pomyslel si Max.

‚Vždyť je to dospělý chlap, proboha.‘

„Co tady tak stojíš?“ vyštěkl Sebastian.

„Mám sraz s Rebeccou na večeři,“ vysvětlil Max. „Ještě neodcházím.“

„Ještě jsi neměl ani oběd. Kam tak spěcháš?“ řekl Sebastian, stále otrávený Maxovou dřívější poznámkou. „Běž si najít jinou zábavu a vrať se, až bude skutečně čas večeře.“

Max neměl slov.