LOLA – 19:59

Světla zhasla tak rychle, že si myslela, že budovu něco zasáhlo.

Žádné zablikání. Žádné varování. Jen svět, který se propadl do naprosté temnoty.

Pak *cvaknutí* předního zámku.

*Vrzání* zadních dveří.

A ticho.

Ne klid – úmyslné ticho.

Dravé.

Srdce se jí prudce rozbušilo.

***Nedám se lacino, vy zmrdi.***

Popadla nejbližší věc, na kterou dosáhla – zatížený kovový kelímek na oplachování