**Enzo**

„Dobře. Kdybys cokoliv potřebovala, prostě mi napiš nebo si řekni Nicovi, když tu bude.“

Pak se s kávou v ruce otočil a vyšel ze dveří – usmíval se jako muž, který přesně ví, komu patří.

Nechal ji v kuchyni stále bosou, stále samolibou, stále to nejnebezpečnější malé stvoření, jaké si kdy pustil k tělu.

Dveře výtahu se za ním zavřely, ale její vůně přetrvávala – citrusy, cukr, zimolez. Sl