**Enzo**

Enzova sklenice byla poloprázdná, skotská v tlumeném světle temná jako krev. V penthouse bylo ticho, až na slabé hučení Vegas hluboko pod nimi – bzučení neonů, hukot dopravy, tep města pulzující proti sklu. Gino seděl naproti němu, boty opřené o konferenční stolek mezi křesly, a usrkával vlastní drink. Ani jeden z nich toho moc nenamluvil. Nemuseli. To čekání říkalo vše.

Enzův telefon se