**Lola**

Nicův palec přejížděl přes klouby jejích prstů, neklidný. „Jak to dělá?“ zeptal se náhle, hlas hrubý.

Zamrkala, naklánějíc hlavu proti jeho rameni. „Dělá co?“

„Enzo.“ Čelist mu zapracovala. „Jak sakra může sedět vedle tebe, dýchat stejný vzduch a nedotýkat se tě každou vteřinu? Protože já nemůžu. Nemůžu se na tebe ani podívat, aniž bych na tobě chtěl mít ruce. Je to... šílené.“

Rty se jí