„Alexandrie, děťátko moje, už jsi celá dospělá,“ řekla královna a utírala mi slzy, které mi stékaly po tváři. Dívala se na mě s láskou.

„Byla jsi tak malinká, když jsem tě předtím držel v náručí,“ pronesl král a popotahoval.

Zmateně jsem zavrtěla hlavou. „J-Já tomu nerozumím. Co to říkáte? Mí rodiče už zemřeli,“ zeptala jsem se a nemohla si pomoct, svraštila jsem obočí. Dokonce znali mé jméno a na