Ale její sen o rodině v jejím srdci stále žil.

Chtěla se stát nezávislou ženou, která nebude na nikom závislá. Nyní také trvala na vlastní kariéře. To však nebylo v rozporu s její touhou mít rodinu.

Od chvíle, kdy ztratila rodiče, byla nucena živit rodinu a Rogera.

Postupem času se však cítila unavená. I ona potřebovala útočiště.

Trvalo dlouho, než chraplavým hlasem odpověděla: „Dobře.“

***

Radost