Když odcházeli, manažer se k Westonovi choval ještě oddaněji, přikyvoval a usmíval se na všechno, co řekl. Byl to postoj, který se Stelle hnusil, a nemohla si pomoct, musela zírat.

„Na co koukáš?“ Weston jí položil ruku na hlavu a otočil ji čelem k sobě.

Neřekla ani slovo.

„Nic. Jen mám pocit, že máš asi dobré vztahy s každým,“ řekla po chvíli klidně.

Nevěděla, která část jejích slov byla vtipná,