Yvonne si o Stellině odpovědi nemyslela nic zvláštního, ale přesto na Stellu zírala a váhala, zda má vyslovit to, co má na jazyku.

Stella si toho všimla. Teď, když dostala svůj dárek, si byla jistá, že jí Yvonne chce něco říct. Nechtěla, aby se Yvonne cítila trapně, a tak se iniciativy chopila sama.

„Jestli se mě chceš na něco zeptat,“ začala, „tak se prostě zeptej. Nic před tebou skrývat nebudu.“