Dveře auta se s prásknutím pevně zavřely.

Stella cítila, jak se jí zrychlil tep, než se postupně uklidnil.

Byla klidná, když se dívala na Westona sedícího vedle ní. Poté přesunula pohled a tupě zírala před sebe.

Weston nařídil řidiči, aby je odvezl zpět do sídla, a teprve pak se otočila a zadívala se z okna.

Po chvíli jí u uší zazněl hluboký hlas. „Kolik je hodin?“

„Je ještě brzy.“ Podívala se na