Od chvíle, kdy Weston promluvil, se v kanceláři rozhostilo hrobové ticho. Všichni ho chtěli slyšet naprosto zřetelně, a tak bylo takové ticho, že by bylo slyšet i špendlík dopadnout na zem. I ten sebemenší hluk by se v prostoru rozlehl s ozvěnou. Když všichni naráz prudce vydechli chladný vzduch, zvuk jejich dechu byl zřetelně slyšet.

Weston před ostatními nikdy neprojevoval své emoce. Bez ohledu