Amica

Jsem lapena v něčem, co připomíná tranz, ale stejně tak by to mohla být smrt. Něco těžkého mi svírá hruď a vytlačuje vzduch z plic. Můj dech mi uniká, kousek po kousku, dokud nemám pocit, že mi žádný nezbyl.

Ezra se třese hrůzou. Nikdy jsem ji takhle nezažila – tak křehkou, tak malou. V mysli mi probleskují obrazy: hněv Alfy Deckarda, ta surová moc v jeho očích, čistá síla jeho vzteku. Bylo