Amica je nyní v bezpečí, a to díky mně.

Přesto mě ta ironie drásá. Celá léta neznala mé jméno, ba ani mou existenci, a teď na mně visí, její přežití zcela závisí na mé síle. Směšné.

Mám otázky – a je jich popravdě mnoho. Kdo je ten hlupák, kterému byla svěřena její bezpečnost? Ten, kdo ji opustil a nechal ji napospas krvežíznivým vesničanům?

Už jen ta myšlenka mi vaří krev v žilách. S úsvitem vtrh