Mary

Ach, je až příliš vychytralá.

Pokaždé, když to u Deckarda zvorá, vytáhne tohle malé divadýlko – „onemocní“ jako na povel. A najednou je zase středem jeho vesmíru, leží tam celá bezmocná a omotává si ho kolem prstu.

Způsob, jakým to hraje, je skoro až příliš dokonalý. Musí mít nějakou černou magii, protože to vypadá tak přesvědčivě – její bledý obličej, její bezvládné tělo. Kdybych to nevěděla