Deckard

V okamžiku, kdy uvidím Amicu – i když zpočátku jen jako světlou šmouhu – myslím, že je to další sen. Poslední dobou jich mívám hodně, iluzí vytvořených zoufalou myslí. Ale pak se mě dotkne... a bohové, cítím to. Její dotek je skutečný. Je to ona. Má Amica. Tady se mnou, z masa a kostí.

Mé srdce, slabé a opotřebované, téměř vypoví službu z toho návalu emocí, který mnou projede. Skoro to sta