Tehdy byl Stellin úsměv jasný jako slunce. I když ji něco bolelo, jen nad tím mávla rukou. Když přišla, Lionel vídal mouku na jejím nose. Bylo to roztomilé.

Nebýt její tváře, nepoznal by v ní Stellu. Dnes se nedokázala ani usmát. I chůze pro ni byla bojem. Nevěděl, proč se věci takhle zvrtly.

*****

Stella vyšla z nemocnice a vzala si taxík. Byl drahý. Když dorazila domů, nemohla zaplatit. Právě te