Stella tiskla Eleanor pevně v náručí a bála se, že kdyby se na Eleanor dívala dál, nedokázala by zadržet slzy.

Myslí se jí prohnala vzpomínka na ty nekonečné dny a noci v Dusty Pines. Proklínala svůj osud a ptala se, proč musela snášet takové utrpení.

Nebyla to její chyba. Její osud utvářely síly, které nemohla ovlivnit. Nevěděla, kým by se stala, kdyby si tím neprošla.

Když Stella vyšla z pokoje,