ZIA

Ve vzduchu visela trapnost. Bylo mi kvůli ní nepříjemné sedět v klidu na židli naproti Maximovi.

Nesledoval mě, ale i tak jsem byla jako na trní, jako by ve mně bylo něco připraveno vybuchnout a způsobit mi příšernou bolest hlavy.

„Chceš se na to podívat, než to podepíšeš?“ zeptal se Maximus a jeho hlas zněl po našem intenzivním střetu před půlhodinou normálně.

Trhla jsem sebou, narovnala se n