ZIA

„Ukaž mi tu nohu.“ Maximus si přede dřepl a vztáhl ruku k mé noze.

Odnésl mě v náručí zpátky domů a teď jsme byli zpět v jeho pokoji. Ale všechno se změnilo.

Teď už jsem neplakala. Jen jsem zírala na jeho skloněnou tvář a tiše si nadávala, že jsem mu na to divadlo skočila.

Když jsem nohu neposunula k němu, popadl můj oteklý kotník a zvedl ho ke svému stehnu.

Po kůži mi přeběhly jiskry a zabrně