ZIA

Čekala jsem na něj dlouho. Nebo jsem si to aspoň myslela, protože jsem si nechtěla přiznat svůj strach.

Bála jsem se, že se doopravdy objeví. A ten strach mi svíral útroby a nenechával mě v posteli v klidu.

Proto jsem se rozhodla vypnout a prostě to zaspat.

Poslední myšlenka patřila jemu. Byla jsem na Maxima Cainea zvědavá.

Proč mu vůbec záleželo na tom, že mám noční můry?

Byli jsme druhové. A