ZIA

Chester po mně střelil pohledem a pak znovu obrátil pozornost k šachovnici. Nepohnula jsem se ani o píď. Nespouštěla jsem z něj oči a čekala na pravdu, o které jsem věděla, že pro mě může všechno jen zhoršit.

„Tvoje matka a já jsme byli druzi,“ prozradil.

Zatnula jsem ruce v pěst. Další pravda, které jsem odmítala uvěřit, ale nemohla ji ani popřít.

„Ona... utekla od tebe?“ zašeptala jsem.

„Ne.