ZIA

Zastavila jsem se a vzhlédla. Na horním schodě stála žena. Její zelené oči byly upřené na mě a žhnuly s intenzitou, která mě měla spálit na popel.

Zamračila jsem se a prohlédla si zbytek její postavy. Vypadala na něco málo přes čtyřicet a měla na sobě honosnou černou róbu obepínající postavu.

Prohledala jsem paměť, jestli jsem s ní už někdy mluvila, ale nic jsem nenašla, tak jsem se rozhodla z