ZIA

„Chestere,“ zašeptala jsem do satelitního telefonu, hlas se mi třásl navzdory nucenému klidu, který jsem se snažila udržet.

„Zio. Požádali tě únosci, abys udělala tenhle hovor?“ ozval se Chesterův klidný hlas. Na chvíli mě překvapilo, že v jeho hlase nebyl ani náznak paniky – jen prostý klid.

Mé klouby na okrajích přístroje zbělely.

„Chtějí území poblíž skladů. Říkají, že nás nechají jít, když