„Aha, máš pravdu.“

Xavier si náhle něco uvědomil, sundal si kabát a sluneční brýle a pak si ve zpětném zrcátku auta přečesal své krátké vyfoukané vlasy do obyčejnějšího účesu. Když byl hotový, zvedl obočí a podíval se na Veroniku. „Co takhle?“

„To není špatné.“

„Tak jdeme.“ S těmi slovy Xavier otevřel dveře auta a vytáhl zevnitř čtyři doplňky stravy.

„Proč ještě bereš věci?“ Veronika ho chtěla vzí