Mluvila Destiny. Veronica si domyslela, že mluví s Craysonem.

Při pohledu na ‚spící‘ ženu si se slavnostním výrazem promnul čelo. "Došli jsme až sem. Můžeme ji probudit, až padne noc. Nechme ji trochu si zdřímnout, než dorazíme."

"Dostali jsme se už docela daleko a ona navíc nezná směr. Proč ji musíme nechat ‚zdřímnout si‘, než dorazíme?" Destiny tomu nerozuměla, protože jí to přišlo jako přehnané