„Aha, tak to není Veronika. To mě k smrti vyděsilo,“ řekla Eleanor, její napjaté srdce se konečně uklidnilo a poplácala se po hrudi. „Opravdu jsem si myslela, že se z komatu neprobere. Kdyby se to stalo, nevěděla bych, jak to vysvětlit pánovi.“

Znovu se podívala na muže ležícího na nemocničním lůžku a náhle jí blesklo hlavou, že už ho někdy viděla. Eleanor si však za nic na světě nemohla vzpomenou