"Ne, jsem v pořádku," řekla Serena hlasem, který byl sotva hlasitější než šepot.

Opírala se o něj a její postoj byl opatrnou směsicí odevzdanosti a nuceného klidu. Každý kousek jejího těla se jako by bránil jeho doteku, přesto na sobě nedala nic znát a nasadila masku upřímné vděčnosti. "Děkuji ti."

Conradův pohled změkl hřejivostí, o níž doufal, že bude nakažlivá. "Co to povídáš? Jsi moje žena. Me