Matthew trpělivě utěšoval Veronicu.

Žena v jeho náruči přikývla. Přesto neklid v jejím srdci nepolevoval, ačkoli jí jeho slova dávala smysl.

"Ach, hloupoučká, budu stát při tobě, i kdyby mělo padat nebe," ujišťoval ji Matthew. Opřel si bradu o její hlavu a vdechl čistou a svěží vůni jejího šamponu, která mu utkvěla v dechu. Povědomá a touhu vzbuzující vůně ulevila jeho celodenní únavě a způsobila,