„Jenom konstatuji fakta,“ řekl Miguel klidně.

Flavian měl však pocit, že se mu Miguel vysmívá, což jeho hněv jenom prohloubilo. „Nečekej, že změním postoj jen kvůli tvým řečem.“ S tím Flavian nekompromisně zavěsil.

S telefonem v ruce se zadíval z okna. Temnou horskou silnici spoře osvětlovalo několik pouličních lamp, které zářily jako hvězdy v temnotě. Přesto v tom nedokázal spatřit žádnou naději.