Xavier kráčel po Antheenině boku. Jeho kdysi pohlednou tvář nyní halila melancholie a postrádala dřívější záři.

Když Antheena viděla Xavierův skleslý výraz, nemohla se ubránit lehkému smutku. I v tom, jak se na něj dívala, se skrýval náznak viny. Opatrně promluvila: „Xaviere, je ti smutno?“

V minulosti mu říkávala ‚Sebastiane‘. Postupem času si zvykla na jeho destorské jméno. Nakonec ho začala osl