Noc se protahovala, zdánlivě nekonečná, a přesto naplněná jistou krásou.

Naprosto vyčerpaná Veronica nakonec podlehla spánku, jen aby ji znovu a znovu probouzely jeho neúnavné polibky. Stále dokola ten cyklus pokračoval, početkrát se ztratil v oparu noci. Přesto jí odmítal dopřát svobodu klidného spánku.

„Matte, jsem tak unavená…“ zamumlala se zavřenýma očima, hlas ztěžklý ospalostí.

„Říkej mi zla