Věděl jsem, že budu litovat, že jsem se jí zeptal, co chce dnes dělat, v okamžiku, kdy otevřela pusu.

Právě se probudila, vlasy měla jako změť vln a chaosu, stále napůl spala a hlas měla chraplavý a hluboký. Vplula do kuchyně jako ospalé divoké stvoření, malé černé šaty zmačkané, ale stále na ní vypadaly úchvatně, a nalila nám oběma šálek kávy, jako by to vedle mě dělala už léta.

Opíral jsem se o