Sedíme bok po boku na zkroucené dřevěné lavičce vedle ubohé parodie na stánek s občerstvením u minigolfového hřiště a naše nohy se o sebe lehce otírají. Moje ledová tříšť se ze všech sil snaží přivodit mi zmrznutí mozku, abych zapomněla na to, jak jsem před pár okamžiky vylila kousek svého srdce jako dítě, co zakopne s krabičkou džusu – zmateně, neplánovaně, ale svým způsobem nevyhnutelně.

Thane u