Pomalu se probouzím do pohybu a tepla, které mě kolébá. Dojde k slabému závanu vzduchu, jak se otevřou a zavřou dveře.

Trvá mi vteřinu, než si uvědomím, že už nejsem v autě. Jsem v Thaneově náručí. A on mě nese, jako bych nevážila víc než péřový polštář.

Tvář mám přitisknutou k jeho teplé hrudi a pod košilí mu silně a pravidelně bije srdce. Jeho stisk je pevný – jedna ruka pod mými koleny, druhá o