Cyrus

Ravenin výkřik mi stále rezonuje v lebce. Viděl jsem tu čepel zabořit se jí do břicha. Viděl jsem ji se složit, jako by se svět kolem mě hroutil. A pak jsem ztratil kontrolu. Protrhával jsem se těly jako masem, vlci ječeli, když jsem je páral holýma rukama a zuby. Osm na mě? Deset? Bylo to jedno. Padli a já šplhal po jejich mrtvolách, abych se k ní dostal.

Ohnivka je moje. Vždycky bude moje.