„Byl tam i Nathan,“ zalhal George. „Požádal mě, abych ti něco přivezl.“

Pomyšlení, že na ni Nathan stále myslí, nutilo Rheu přemáhat slzy.

George ji zkoumal a myslel na to, jak se změnila.

Odhodlání a sebejistota, které jí kdysi tak jasně zářily v očích, byly ty tam.

„Zdržím se chvíli v Colburnu. Kdybys cokoliv potřebovala, prostě mi zavolej.“

Rhea sklopila zrak a řekla: „Děkuji, Georgi.“

Když vys