Carter pocítil vlnu viny. O Arielle se dobře nepostaral. Byla to čistě jeho chyba.

„Už je mi dobře, tati,“ řekla Arielle sladce a zatahala ho za paži. „Ale tati, už na mámu nebuď zlý, ano? Nemá žádné kamarády. Má jen nás.“

Carter se usmál. „Neboj se. Slibuji, že se o ni budu dobře starat, budu ji mít rád a nikdy nedovolím, aby vás opustila.“

Za rohem schodiště stála Lauren a nesla dvě sklenice mlé