V ložnici se Lauren opřela Carterovi o hruď. „Neboj se. Jsem v pořádku. Doktor řekl, že jsem úplně vyléčená. Není žádná šance na recidivu.“

Carter řekl: „Už se tím tak netrap. Děti jsou ještě malé. Nemají z toho rozum. Proč si to brát k srdci?“

Zvedla k němu tvář. „Cartere, jsi na mě stejně hodný, jako jsi vzdicky býval. Děkuji.“

Odpověděl: „Samozřejmě, že bych na tebe měl být hodný. Nemáš nikoho