Lucien měl tělo, o jakém mohli lidé jen snít – silné, pevné, bez jediné chybičky. „V žádném případě.“ Lucien Emmu okamžitě zarazil. Lehkým nakloněním hlavy se černá stuha uvázaná za ním otřela o její tvář, jako tichý šepot hedvábí po její kůži.
„Čím víc se to budeš snažit vysvětlit, tím provinileji budu vypadat,“ řekl tiše. „Jen si pomyslí, že panikařím a posílám tě, aby ses mě zastala.“
Pak se be