Emma zjemnila hlas a zeptala se ho: „Je ti teď lépe?“ Věděla, že to Lucien jen hraje, ale při pohledu na ten výraz a způsob, jakým na ni hleděl, se prostě nedokázala rozzlobit.

Lucien bez váhání vzal její ruku a zvedl si ji k rtům. Pomalu jí políbil konečky prstů. Teplý, vlhký dotek jí vystřelil po nervech jako jiskra a na vteřinu jí sevřel hruď.

„Emmo.“ Jeho hlas klesl ještě níž, byl chraplavější