Corvinova pohledná tvář okamžitě zrudla a dokonce i špičky jeho uší vypadaly, jako by měly každou chvíli začít krvácet.

„N-ne, to jsem...“ vykoktal ze sebe popření a očima těkal v panice kolem. Nedokázal se přimět, aby se podíval Emmě do očí.

„Emmo, přísahám, že jsem se jen snažil omluvit. Rozhodně jsem neměl v úmyslu tě svádět.“

Přesto musel přiznat, že když si sundával košili, choval v sobě ten