Emma vrazila obě mláďata zpět Lucienovi do náruče. „Máš za sebou dlouhou noc. Dneska uvařím já a udělám ti něco dobrého.“

Lucien ji sledoval, jak se snaží vytratit, a v očích měl veškerou tu bezmocnou náklonnost. „Emmo, jen něco dobrého?“

Tentokrát jsem to opravdu schytal. Ona si myslí, že jde jen o peníze? Tady jde o mou hrdost.

Pohladila ho po rameni. „Já vím, chápu to, rozumím ti. Neboj se, kry