Nebo možná Jim prostě odmítal ta slova vůbec vpustit k uším.

V husté tmě pokoje se jeho dech s každou další sekundou prohluboval a zahříval. To příznačné, nepřirozené teplo, které vycházelo z Prázdnotné stvůry, se šířilo prostorem a Emma byla celá malátná a rozhicovaná, jak se přes ni přelévalo.

Jim ji zatlačil hlouběji do polštáře, ruku vpletenou do rozcuchaných pramenů vlasů u její tváře. Druhou