Emelie si instinktivně zakryla tvář, šok z facky v ní stále dozníval.

Ronan byl sám v šoku, že ji skutečně uhodil, ale co se stalo, nedalo se odestát.

Zatnul pěsti a zařval: „Jsem tvůj otec! Budeš mě poslouchat! Zakazuji ti si ho vzít! Není k ničemu!“

Emelie sklonila ruku, její hlas byl klidný. „A ti lidé, kterým jste mě prodali, abyste splatili své dluhy, byli 'dobří lidé'?“

Ronan zůstal jako opa