Greta se zhroutila do trávy. Emelie klopýtla a také upadla, kutálejíc se několik metrů ze svahu.

Plání se prohnal poryv divokého větru. Emelie měla pocit, jako by ten šíp probodl její vlastní srdce, zanechávaje v její hrudi zející díru, kterou teď profukoval vítr, mrazící ji až do morku kostí.

V ostrém kontrastu s krvavou scénou, kterou měla před očima, byla její tvář bledá jako papír. Její mysl z