Emelie se rozhodla čelit situaci přímo, než aby ji nechala nejednoznačnou nebo čekala, až jí to Wesley sám prozradí.

Ať už šlo o její záležitosti nebo o jeho, nechtěla, aby zůstaly zahaleny tajemstvím. Vydala se za ním proto nahoru.

Šli do Wesleyho pokoje a dveře byly pootevřené. Emelie do nich bez klepání strčila. Když vstoupila, uslyšela Milesův hlas.

„Naštěstí ještě není léto. Jinak by se ti ta