POHLED ALEXANDRA

Pomalu se probojovávám z temnoty. Snažím se pohnout, ale zjišťuji, že mám svázaná zápěstí i kotníky, a ať už ležím kdekoli, ležím na boku a je tu chladno. Zkouším se spojit s Colem, protože vím, že byl se mnou, když jsem omdlel, ale nic se neděje. Poté zkouším svého vlka Austina, ale jediné, co od něj dostávám, je tiché zakňučení. Jelikož se nemohu s nikým spojit přes smečkové pou