„Takže se podíváš do Francie. To je tak úžasné!“ říkám tak vesele, jak jen to jde, jakmile jsme sami.

Kas se na mě usměje, ale úsměv jí nedosáhne k očím. „Jo, jsem si jistá, že čím blíž ten datum bude, tím víc se budu těšit. Teď mě to spíš znervózňuje a asi i trochu rozesmutňuje.“

„Kas, vím, že je to trochu zvláštní načasování, ale co bys řekla na to, kdybys ses místo pobytu v apartmá přestěhovala