Jakmile si jsme jistí, že jsou všichni ve městě tam, kde mají být, vracím se do sídla smečky a mířím do bezpečné místnosti.

Musu mě vítá a vypadá vyčerpaně.

„Musu, jsi v pořádku?“ zeptala jsem se a snažila se neznít poplašeně.

„Ano, Luno. Jen se cítím trochu vysátá. To musí být z těch miminek, ale nedělejte si o mě starosti. Jsem ráda, že jsem tu mohla pomoct.“

„M-miminek?“ nedokážu v hlase sk